pokosená slova

padají na srdce a bolí

mé rány

hojí

nespavcům tiká v uších čas

odbíjí

je to tak úzkostlivě vlezlé

až tím pohrdáš

ze studny dá se pít

smát se hodinám

slunci v očích

je tam tolik krás

ČAS

chceš ho?

"měj ho napořád..."

sladkobolné věty

jedním směrem

druhým berem

i dech

mráz po zádech

"dnes to tam  není"

slova

v prázdnu rozplynulo se

i dusno v myšlenkách

zase padá mrak

tak nějak po kapkách

je v kalužích pijí

oči  padlých ...

úsměv

můj tep

moje pohledy do vody

patří zase mě

porazili nás slova nedospělých!

v pádných argumentech

visíme...

teď a nebo nikdy

neříkej !

napořád

opadl ve mě strach

vrátila se soudnost

jsi tam kde jsi

LÁSKO, máš na mě vliv

mezi slovy

necháš mě propadat

se

do hlubin JEHO duše

LÁSKO, jsi tulák

vracíš se

a mizíš...